Březen 2010


15.03.2010 Tokio Hotel

16. března 2010 v 21:52 | E. |  that feeling you get when they come on stage
because there is nothing more beautiful. because it was absolutely incredible feeling. anxiety, helplessness, joy. i felt how my heart pounding ... and as i was beside myself with joy. tak a je to tady. před dvacetičtyřmihodinami a dvěmi hodiny nazpátek se mi začal plnit ten nejkrásnější sen cítila jsem toho tolik. bezmoc, úzkost, radost, stres. když vyšla natálie ze dveří a nesla talíře od jídla, věděla jsem - tušila jsem, že todle je můj konec. jenomže to co následovalo potom se prostě nedá popsat slovy. vylezl georg za ním bill potom tom a nakonec gustav. uplně v celé své plné kráse se promenádovali kolem nás a rozdávali autogramy. chtěla jsem být hrdinka, říkala jsem hi georg hi bill hi gustav, ale hi tom jsem neřekla. ani do jeho očí jsem se prostě nedokázala podívat. slyšela jsem to jeho hi, tím jeho totálně dokonalým a melodickým hlasem, kurňa proč musím mít slzy v očích? viděla jsem ty dokonalý oči, ty dokonalý kožený rukavice, to jak se mi podepisuje na ten papír, ten jeho totálně dokonalej úsměv - celej je dokonalej a až teď můžu říct, že budu velice, ale velice moc závidět té, která si ho jednou osvojí jsou nádherní, jsou úžasní, jsou to prostě bohové. billovo tetování na zápěstí a ty jeho totálně dokonale chlupaté ruce? tomovy žilnaté ruce? todle je něco úžasnýho. nešlo se soustředit, nešlo nešílet, nešlo se nekousat do spodního rtu. největší nervy jsem měla, když jsem mezi ně šla. ty úsměvy, nevěděla jsem kam s očima, kam si stoupnout, co udělat - prostě mě vedli nohy a rozum, né srdce, protože to bych byla mezi georgem a tomem. meetko byl prostě jedním slovem dream. dokonalý dream. s vytouženým snem jsem prostě s úsměvem sledovala ty tomanovy nohy, jak odcházeli. andrejka byla celou dobu semnou, celou dobu jsem prostě cítila všechno cítila jsem jaký má nervy, všechno, prostě propojení.

ichbinhumanoid.blog.cz

i přesto, že jsme nemohli být v první řadě, tak jsem si koncert i tak neskutečným způsobem užila a vyvolal ve mě také smíšený pocity. v jednu chvíli jsem nevěděla jestli brečím štěstím. v hlavě se mi pořád sem tam míchali myšlenky typu, že už nepřijedou, že mi budou chybět, že se jich už nikdy nedočkám. nedočkavě jsem čekala až začnou tóny komm, tak strašně nedočkavě. nakonec jsem se stejně dočkala a tří hodinový zpoždění mi bylo najednou ukradený. neskutečným způsobem si to dávali a s totálním přehledem. vsadím se, že kde kdo z nich měl totálně mokro. ty tomovi pohyby, ta billová motorka, to kropení vodou. jedním slovem jsou prostě jedineční a ten kdo říká, že ne je nikdy neviděl, nikdy neslyšel a nikdy nebyl na jejich koncertě! ta jejich energie z nich prostě proudila a oni vypadli opravdu jak totální humanoidi still do not realize, like i was a total loss of memory. screamin'&hey you ve mě probudili tu správnou energii a prostě nešlo nebejt ve svým živlu a neužívat si to plnými doušky světe div se, ale já prostě poprvý v životě cítila, že si něco šíleně moc užívám, že si za někým neskutečným způsobem stojím a že se toho prostě jen tak ledajakým způsobem nevzdám! bolí mě nohy, bolí mě celý člověk, ale stálo mi to za to. jsou to jedinečné osobnosti. když nám na tom koncertě začali tleskat, když se rozsvítili světla, věděla jsem, že pro mě začíná nová etapa života, kterou jsem chtěla a chci mít až na dosmrti i když mám totálně nekvalitní fotky a videa beze zvuku, mám ty maximálně jedinečný zážitky. neexistuje název lepší kapely, neexistuje. ukažte mi na jednu prstem a já vám to potom do detailu posoudím! odjížděla jsem z koncertu celá zlitá od nich a prostě neexistuje lepší zážitek. mám gustavovu flašku napůl se slečnou - dotek kožených rukavic - ty luxusní podpisy - špičkovou fotku, na který sice vypadám jako debil, ale jsou tam oni - úžasnej plakát - A HLAVNĚ TY NEJLEPŠÍ LIDI, NA KTERÝ SE MŮŽU VŽDYCKY SPOLÉHNOUT A DĚKUJU ZA TO, ŽE JSEM SI TO S VÁMI MOHLO MAXIMÁLNĚ UŽÍT ♥♥♥ (andie, svenn, vanilková, hexy, käthe, renatka, pája) chci to zpátky neskutečným způsobem, ale nezbývá mi nic jiného než DOUFAT, že se vrátí a že si s námi zase pořádně zarockujou!





and it's here!

14. března 2010 v 14:32 | E.
the biggest dream has become a total reality tomorrow.
i have nothing left other than to say DANKE SHÖN!

http://nd03.jxs.cz/470/154/efa5778ce0_62882447_o2.pnghttp://nd03.jxs.cz/932/902/b982ecffb8_62882467_o2.pnghttp://nd03.jxs.cz/165/267/305024574e_62882489_o2.pnghttp://nd03.jxs.cz/164/692/29d258a32b_62882522_o2.pnghttp://nd03.jxs.cz/412/991/e607493244_62882553_o2.png
naposledy se ozývám. naposledy o sobě dávám vědět a naposledy vám říkám, že se budu snažit tam sebou neseknout a všechno vám do detailů zdokumentovat a až přijedu, tak vám všechno do detailů popsat!

ZÍTŘEK SI KUREVSKY UŽIJEME !!!

(kožená bunda už zítra vyráží, takže čekujte mě.)

TH ROCKS AND ROCK ON!

http://nd03.jxs.cz/430/656/c80b752dd2_62882916_o2.png

I live in my dream and it will be paid

10. března 2010 v 16:17 | E.

sakra, sakra, sakra

neskutečná reakce, když jsem seděla na chemii a andrejka mi napsala smsku, že jsem vyhrála meetko! spolu prostě, těším se na tebe!!

15.03.2010 ...to bude ten nejlepší den v mým životě, díky nim a díky mým milovaným


ichbinhumanoid.blog.cz