if you really want something, you don’t stop for anyone or anything until you get it

19. ledna 2014 v 17:23 | E. |  this is who i'm, you're not gonna change that
být na umělecké škole je někdy opravdu výhoda - a jedna z těch nejhlavnějších výhod je rozhodně ta, že máme klauzury, které jsou otevřené pro veřejnost, tudíž tam většina z nás nesmí a máme mimoškolní aktivity:) co víc si přát, po minulém týdnu, který byl plný závěrečných prací a testů. další výhoda je ta, že když potřebujete koukat ve dvě hodiny ráno na přímý přenost předávání zlatých globů, tak druhý den nebudete usínat ve škole, ale na nějaké výstavě, na které se stejně nezdržíte ani hodinu.
za poslední týdny se toho ani moc nestalo kromě milého oslovení na václavském náměstí od švédských turistů, kteří nás chtěli výtahnout s Eli na kafe a jeden z nich byl echelon - škoda, že jsme tam spolu pouze zabíjely čas před odpoledkou nebo víkendu stráveného se sestrami ve sportovním centru:) jistě, v pondělí jsem obhajovala kalhoty, ale kvůli hodinovému spánku a rušné místnosti jsem ani nezaznamenala, zda mi k nim řekli nějakou přípomínku. spíš se bojím toho, co mě čeká. kabát, osmnáctiny, začátek maturitního ročníku, přehlídka maturantů, ples, maturita a potom schánění práce? nějak si to neumím představit a častokrát si přeju, abych se stala petrem panem.. možná to je pouze strach z toho, že v tomhle nemám žádné zkušenosti, ale přijde mi, že si to takhle beru jako jedna z mála lidí - proč?
jak se máte vy a jak trávíte první měsíc v novém roce? doufám, že vás nic netíží a že si plně užíváte života:))!




 


Komentáře

1 S. | Web | 21. ledna 2014 v 20:53 | Reagovat

Uf, trošku na mě tenhle článek působí depresivně. Hlavně jeho závěr. Vždycky ty přechody z jedné životní etapy do druhé jsou těžké. Taky jsem se toho bála a teď jsem v druháku na vejšce a zase se toho bojim. Na tom Petru Panovi něco bude, vždycky když mě přepadnou takový myšlenky, sním o něm. Krom toho všeho si připadám stará. Není to jednoduchý. Ale pořád tu jsou věci, na který se můžeme těšit. :) P.S. Přijde mi, že echelons jsou snad všude.
xx

2 Kaylee | Web | 21. ledna 2014 v 22:36 | Reagovat

Naprosto se ztotozňuju s tím strachem ze čtvrťáku a maturity a všech těch blbostí. Buď na vejšku nebo jít pracovat ale prostě kam, jak, proč, co..
Ale snad to všechno zvládneme!
Fotky jsou, jako vždy, naprosto skvělý!

3 Fox' | Web | 27. ledna 2014 v 9:55 | Reagovat

Buď statečná. Každý se bojí čtvrťáku... i já se bála.. šíleně, šíleně moc. co když neudělám maturu? co když mě nevezmou na vysokou? co když, co když, co když... hele.. maturu mám, na vysokou mě stejně nevzali, protože jsem nevěděla co chci.. ale žiju =) ples byl jeden z nejlepších večerů mého života... =)
s Petrem Panem souhlasím.. i já si snad každý den přeju aby si pro mě přiletěl, nebo aby mi přišel dopis z Bradavic =D což se určitě už nestane, protože jsem zkrátka mudla každým coulem :-( ale hlavu vzhůru.;) ono to všechno dopadne tak, jak to má dopadnout.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama