Červenec 2014

random from South Moravia/Wien

30. července 2014 v 17:50 | E. |  travel and cultural diary/random
/ těsně před odjezdem

/ nudné čekání na pizzu

Wien diary

27. července 2014 v 16:15 | E. |  travel and cultural diary/random
už od té doby, co jsem věděla, že letošní dovolenou budeme trávit na Jižní Moravě, jsem měla jasno v tom, že se chci podívat do Vídně. a tak jsem si vyhradila jeden den jenom a pouze na poznávání dalšího překrásného hlavního města. jela jsem se sestrou z Mikulova, ze kterého každý den jezdí autobus od agentury Tourbus až na Vídeňské letiště (zpáteční jízdenka stála něco kolem 324 korun).
do Vídně jsme přijely asi v půl desáté dopoledne a hned se vydaly směr centrum. řeknu Vám, mě osobně Vídeň mile překvapila. nejela jsem tam s žádným cílem, ale chvílemi mi brala dech jak nádherná architektura, tak i milí lidé. možná to už je vážně klišé a nemám zdání kolikrát jsem to na tento blog psala, ale mně vážně přijde, že se lidé usmívají kdekoliv jinde, jenom v Praze ne. prostě jsem si připadala jako v jiném světě:) je sice pravda, že jedinou památku, kterou jsem doopravdy chtěla vidět, jsme nenašly - aneb naše skvělé orientační schopnosti. tak jako tak, Schönbrunn jednou stoprocentně uvidím, jelikož jsem ve Vídni nebyla naposledy.
abych to tak celé shrnula... celý náš několika hodinový výlet jsme v podstatě prochodily a nebo proseděly v úchvatných parcích, ale jeden obrovský plus to mělo! ve Vídni bylo rozhodně příjemněji než na Jižní Moravě, sice tropické teploty tak jako tak panovaly, ale nepražilo celý den slunce.
máte někdo tipy, kam bych se ve Vídni měla příště podívat? a to příště už bude s mapou, s někým, kdo se všude skvěle orientuje a s větší paměťovou kartou.


Lednice-Valtice cultural landscape diary

25. července 2014 v 16:15 | E. |  travel and cultural diary/random
jelikož byl tento rok výběr dovolené na mně, bylo hned jasné, kam se s rodinou vypravíme. lednicko-valtický areál je, dle mého, nejkrásnější místo v Česku vůbec. pokud jste tedy ještě stále neměli tu čest, tak rozhodně doporučuji!
ve Valticích jsem poprvé byla ke konci roku 2012, ale jelikož jsme si vybrali zrovna den, kdy na celém území sněželo, tak jsem nějak neregistrovala to místní kouzlo a už jsem se viděla doma v teple. minulý týden to bylo úplně o něčem jiném... sice teda bylo pro změnu tropické počasí, ale i tak jsem si to užila daleko víc!:) a protože se mi tu narodila jak mamka i má zesnulá babička, která tu i nějaký čas bydlela, tak pro mě má hlavní město vína opravdu velký význam.
k Lednici snad ani nemusím nic psát, protože ty fotky budou mluvit za vše. úchvatné místo, nádherné zahrady a co teprve ta příroda... ráj! nejvíce mi dal zabrat Minaret, o čemž už jsem psala v minulém článku, protože mám naprosto šílený strach z výšek, každopádně za ten pohled na zámek to určitě stálo!!
byli jsme ubytovaní v kempu, který je kousek od Mikulova a místní zámek je též něco, o čem musím napsat! taková nádherná dominanta:))
byl jste se už někdo podívat za krásami Jižní Moravy? příště Vídeň!:)


South Moravia random

20. července 2014 v 15:34 | E. |  travel and cultural diary/random
týden uběhl jako voda a jsem zpět! počasí nám přálo a to možná až moc - stihla jsem si spálit záda (ani nevíte, jak moc jsem ráda, že už mě nepálí), ochutnat špičková moravská vína (ne, na vína nikdy nebudu), poznat krásy Lednice; Mikulova i Valtic a hlavně tedy Vídně, překonala jsem svůj strach z výšek a vylezla na 62 metrů vysoký Minaret a celkově jsem si uplynulý týden moc užila:) než se vám do podrobností rozepíši o Jižní Moravě, tak tu mám menší random, který vám alespoň trošku přiblíží mé týdenní dobrodružství. ještě mám v plánu udělat random z fotek z mobilu. užijte si zbytek až moc slunné neděle a já se během týdne určitě ozvu:))


I don't give a fuck what people think because people don't think

11. července 2014 v 23:54 | E. |  this is who i'm, you're not gonna change that
rozhodla jsem se, že ještě před odjezdem na moravu udělám rychločlánek:) zítra ráno vyrážím směr jižní morava a těším se tak moc, že to neumím vyjádřit slovy! v plánu toho mám spoustu - hlavně se zajet podívat do valtic a do úchvatné lednice. každopádně morava je sama o sobě nádherná a hlavně je tam úplně jiná mentalita než tady ve středních čechách, takže si člověk chvílemi připadá, že je někde v cizí zemi... dále mám v plánu zajet do vídně, když už od ní budu přibližně osmdesát kilometrů a pořádně sportovat, protože na to je morava nejideálnější!! doufám, že vše dopadne tak, jak má. pokud chcete, tak můžete sledovat můj instagram (@lady_edit), na kterém budu rozhodně aktivní.
kam si jedete užívat vy? sázíte radši na flákání u moře nebo dáváte přednost aktivním prázdninám? mějte se tu fajn a za týden čau!:))


30.06.2014 Thirty Seconds To Mars (+ special guest: Lake Malawi)

4. července 2014 v 0:51 | E. |  that feeling you get when they come on stage

lístek pod stage měl u mě v pokoji své patřičné místo hned první den poté, co se internetem prohnala informace, že 30STM opět míří do Čech - následovaly tři týdny plné nervů, jelikož kluci po celou tu dobu nic oficiálního nezveřejnili a právě až po, již zmiňovaných, třech týdnech jsem se - ne jenom já - dočkala a mohla se těšit z toho, že jsem jedna z těch šťastných, kteří lístek na stání u pódia mají doma, jelikož po oficiálním oznámení jich moc nezbylo a co nevidět byly pryč. jak dny plynuly, nemohla jsem se konce června dočkat a nakonec jsem si k lístku dokoupila ještě meet & greet, za které jsem před koncertem nebyla ani trochu ráda, ale to se rychle změnilo...

cestu do Prahy jsem měnila asi třikrát - nejdříve jsem měla jet v deset; poté v půl dvanácté, ale nakonec jsem jela až ve dvanáct a k hale dorazila kolem půl druhé odpoledne. počkala jsem na holky a společně jsme šly ke vstupu 32, u kterého byli ti šťastlivci, kteří si za něco připlatili a měli v plánu jít třeba na sound či m&g. k mému údivu nás mohla kontrolovat Emma, které jsme chtěly dodatečně popřát k narozeninám - to jsme ještě netušily, že jí během koncertu popřejeme kompletně všichni -, ale security nás poslal k Reni, která byla hrozně milá a s úsměvem mi řekla, že se na mě bude těšit. pak už následovalo jenom krátké čekání a lidi, kteří měli sound se odebrali pryč a já se - ač nerada - musela s holkami rozloučit a viděla jsem je až potom v hale. sice jsem si žádný sound nezaplatila, ale v podstatě jsem ho celý slyšela a i to mi několikrát vykouzlilo úsměv na tváři.