Listopad 2015

04.11.2015 Kensington (+ special guest: No Distance Paradise)

29. listopadu 2015 v 20:35 | E. |  that feeling you get when they come on stage

abych pravdu řekla, tak ani nevím, jak jsem ke Kensington přišla - věděla jsem o nich delší dobu, ale nikdy jsem si je nepustila, věděla jsem, že už několikrát byli v Česku a pak, když jsem zjistila, že budou už podruhé v Rock Café, řekla jsem si, že si od nich konečně něco pustím. na Spotify jsem si pustila CD Rivals a zamilovala jsem se, hned na první poslech.
přišla středa, žádné extra předkoncertní nervozita nebyla (snad úplně poprvé, pravděpodobně díky tomu komornějšímu prostředí), vzala jsem sestru, lístky, a mohly jsme vyrazit vstříc nové hudbě!
nejprve se tedy představila česká kapela No Distance Paradise a musím říct, že i ta mě mile překvapila. od Kensington jsem vážně nečekala, že budou live znít tak dobře. sice jsem pár dní po koncertě nic moc neslyšela, protože jsme si inteligentně stouply hned před reproduktor, ale zážitek to byl vážně neuvěřitelnej. dočkala jsem se všech songů, které jsem chtěla tak moc slyšet - a to ať už All For Nothing, Streets, Perfect Family Day nebo třeba Little Light. konkrétně k Little Light mám docela silné pouto, takže jsem během prvních tónů byla šťastná jako blecha:) a nepřestává mě udivovat, že v poslední době na každém koncertě jako poslední zní má největší srdcovka od daného interpreta.
a abych nezapomněla!! když jsem viděla, že se před vchodem prodává CD Rivals, musela jsem ho mít, ať by stálo už cokoliv. takže se stalo to, že mám doma své zatím nejdražší CD. kdyby ho prodávali v ČR, že ano - ale tady žádný hudební obchod ani neví, že Kensington existují.

takže! pokud stále nevíte, co jsou Kensington zač a je to pro Vás pouze městská čtvrť na západě Londýna - pusťte si je, vážně toho nebudete litovat. obzvlášť pokud milujete indie rock. tak se třeba uvidíme na jejich dalším koncertě v ČR!:)


the easiest way to tell if you're happy or not, is during the nights before you go to sleep

7. listopadu 2015 v 15:59 | E. |  this is who i'm, you're not gonna change that
ani vlastně nevím, jestli se něco zlepšilo, jestli jsem začala přemýšlet jinak a jestli vůbec chci začít přemýšlet jinak. asi ne, viditelně, jinak bych to snad už dávno udělala.
začal listopad, měsíc, který tolik nemám ráda. všechno je během něj tak pochmurný, tolik lidí během listopadu odchází a už se nikdy nevrátí, tolik krásných chvil listopad spláchne jakoby nic. možná to tak vidím jen já, kdo ví, každopádně si už teď sedmého listopadu přeju, aby se co nejrychleji přehoupl, nic nepokazil a abychom už mohli vítat prosinec.
tenhle rok utekl neuvěřitelně rychle a já stále nevím, jestli jsem ráda za to všechno, co mi přinesl, ať už to byly vzpomínky krásné či naopak... vím, že bych měla být ráda za každou zkušenost, ale i tak, přijde mi, že je v poslední době úplně všechno prázdné, nijaké, lehko nahraditelné.
pár krásných zážitků jsem během posledních týdnů měla:) s nejlepší kamarádkou, kterou jsem po nekonečných týdnech konečně viděla, jsme si zašly do kina na film, který jsme už tak dlouho chtěli vidět - na Fakjů pane učiteli 2! pokud jste i vy unešeni z jedničky a pouštíte si tuhle praštěnou komedii kdykoliv, když potřebujete rozesmát, určitě na dvojku zajděte:) je stejně skvělá jako jednička. dále jsme se se sestrou tuhle středu vypravily na koncert nizozemštích Kensington do Rock Café a rozhodně ani jedna z nás nelitovala, protože to byl fakt krásný večer s perfektní hudbou! byli jste? nebo jste o nich ještě nikdy neslyšeli? plánuji článek, tak snad se k tomu dostanu. pak jsem oslavila Halloween, trávila několik odpoledních hodin s čtyřnohými kámoši, přesvědčila jsem se o tom, že Praha je neuvěřitelně nádherná za každého ročního období, pár věcí jsem si začala urovnávat v hlavě, několikrát jsem se i zasmála, což ještě do nedávna neexistovalo a tak nějak zjišťuji, že všechno zlé je pro něco dobré. ať už se to začne ukazovat za nějakou určitou dobu, ono to přijde, věřím tomu.

užívejte podzimních slunečních dnů, E.