Duben 2016

my (!) work - graduation work

30. dubna 2016 v 21:50 | E. |  my works
co nevidět to bude rok, kdy jsem měla praktickou maturitu a uvědomila jsem si, že jsem vám stále neukázala svou maturitní práci. pokud si pamatujete, z praktické jsem byla vyklepaná úplně nejvíc. chtěla jsem sukni nebo kalhoty a nakonec jsem si samozřejmě vylosovala halenku, ale díky bohu za to! ještě teď si vybavuji, jak holky, které měli sukni nebo kalhoty, byly nešťastné z toho, jak to nestíhají dodělat, protože tu jednoduchost vykompenzovali všemožnými kapsami a podobně. svou halenku jsem dostala zpátky až ke konci ledna tohoto roku a protože mi je velká, tak jí nosím jen na spaní, ale i tak jí mám strašně ráda... připomíná mi všechny ty nervy kolem praktické a hlavně to, že jsem nakonec překonala samu sebe a dostala jsem chvalitebnou.


(& protože to je I WOKE UP LIKE THIS, tak to tak je i pojato. a vlastně i bráno, protože to tak doopravdy je, žádné žehlení, žádné stání před zrcadlem, jen zamotanej drdol a má totalně citlivá pleť)

všechno, co jsem dostala byl materiál, technický nákres, podle kterého jsem se měla rozhodnout, jak halenka bude ve finále vypadat. je to v podstatě halenka na styl pánské košile, jelikož má sedlo jak na zadním, tak předních dílech a celkově mi tak připadá. snad nejvíc pyšná jsem na rovné a hlavně úplně totožné nakládané kapsy s kulatými rohy - vždycky jsem nesnášela šití kapes a to ať už šatových nebo plášťových nebo vlastně všech, takže je to pro mě vážně mega úspěch! nejvíc zabrat mi daly rukávy, jako u všeho a možná i proto jsem halenku nechtěla. manžety jsem vůbec neřešila a přeplátovaně je všila pomocí obnitky během minuty.
žádná dokonalost to není a vlastně nic, co jsem kdy ušila ani nikdy dokonalé nebylo, ale je to moje a taky je to poslední velká věc, kterou jsem ušila, což je smutný... dost smutný, ale už mám v hlavě jeden jakýsi plán, tak i možná proto po dlouhé době něco přidávám do my works, aby jste si na to zvykli:)


stay away from people who make you feel like you're not good enough, because you are worth so much more

17. dubna 2016 v 19:08 | E. |  this is who i'm, you're not gonna change that
děsí mě, jak rychle to od toho září uteklo a že už na konci května definitivně skončí můj studentský život. v jednu chvíli jsem sice přemýšlela, že si zkusím podat přihlášky na vysokou, ale nakonec jsem si řekla, že na to nemám a hlavně, že by mě to nebavilo a to i přesto, že kdybych mohla, tak jako studentka strávím celý zbytek svého života. asi chci přestat být závislá na rodičích, chci se osamostatnit, chci přestat řešit to, že se musím drtit do noci věci, které mi budou v budoucnu naprosto k ničemu, ale zároveň mi bude chybět to, že jsem nic kromě učení dělat nemusela, ten bezstarostný život, který stejně jednoho dne čeká každého.
nic jiného v poslední době vlastně ani neřeším, teď jsem makala, abych si mohla zaplatit FCE zkoušky, ještě šetřím na tetování, na léto a tak. ale nebaví mě to, nebaví mě tenhle život. chci s tím něco udělat už takovou dobu, jenže je to těžší než si člověk myslí. někdy si i kladu otázku, co vlastně od života očekávám a co doopravdy chci, jak chci žít, co chci prožít, čeho chci dosáhnout, co je pro mě tou slavnou pointou života. pokaždé však dojdu jen k tomu, že jsem na taková rozhodnutí a na takové myšlenky asi stále dost nezkušená, mladá, a že bych podobné věci vůbec řešit neměla, že na to bude v budoucnu dost času. pravda, času budu dost, jen jestli bude stále dostatek možností. ano, budoucnost mě frustruje jako nic jiného.
v červnu se chystám na Counterfeit, pokud neznáte, tak rozhodně poslechněte! opomenu ten fakt, že nutně potřebuju na Aerodrome festival, protože musím slyšet BMTH a že chci v srpnu na Asking Alexandria. vidím to tak, že všechny své našetřené peníze na léto vrazím do koncertů, ale i to jsou nezapomenutelné zážitky:), i když jsem to plánovala dát za cestování... kdyby tady letos nebyl úplně každý, tak by mi to možná i vyšlo.
a co vy, už plánujete na léto? jak zvládáte konec školního roku?:)

mějte se krásně, E.