Červenec 2016

I knew you would leave, but I still gave you all of me because I was hoping that for the first time in my life, someone would love me as much as I love them

30. července 2016 v 0:26 | E. |  this is who i'm, you're not gonna change that
není možné, jak všechno utíká a vůbec si nechci připustit, že léto je v podstatě ve své polovině a že co nevidět bude září, říjen, teplejší podzim, studenější podzim a pak zima. však sakra nedávno jsem oslavovala nový rok?
zatím jsem v podstatě vůbec nic nestihla, hledám si stálou práci, což je daleko těžší, než jsem kdy čekala, ale do té doby, než si to člověk nezkusí, tak nemá ani sebemenší tušení jaké to je - všude samá praxe, jasně a tu asi vezmu kde, ani jeden výlet se do této chvíle nekonal, brigádničím, aby alespoň na něco byly finance, a tedy, což je dost pozitivní, konečně nekašlu, nemám rýmu a tak! hurá! srpen bude doufám o poznání lepší, i když tedy začínám být sentimentální, protože já prostě nedokážu vypnout myšlenky na minulost, zahodit všechno špatné a jít dál. neumím to, nejde mi to, i když o to vážně stojím, abych zapomněla, abych začala žít podle sebe, abych začala být šťastná. však já si už ani nepamatuju, jak jsem žila v tuhle dobu před rokem... nedokážu si vybavit, jak mi bylo, jak jsem se cítila a tak, prostě jako kdyby to všechno bylo pryč, jako kdyby mi tohle všechno sebral jeden člověk, kterému jsem teď už ukradená - zvláštní.
červenec zakončím další, v pořadí už šestou, tetovací zkušeností a řeknu vám, že jsem ještě před žádným tetováním nebyla takhle nervní. jako jo, vždycky jsem nervní, to k tomu prostě patří, ale tentokrát je to jiné. pravděpodobně to bude tím, že to bude zatím největší věc, vybarvená, fakt propracovaná a že to bude tudíž o to víc bolet (třeba se vážně konečně dočkám a ten proces mě bude bolet!). zároveň se docela děsím toho, jak se letos začínám víc a víc pomalovávat a jak se mi začíná plnit přání v podobě rukávů - což rozhodně neznamená to, že bych všechny kéry neměla promyšlené a že bych začala kašlat na význam a tak, i když v dnešní době tetování význam mít vážně nemusí a rozhodně to neodsuzuji, ale pro mě to asi není. ale nikdy neříkej nikdy.
sakra doufám v to, že srpen bude fajn měsíc, že třeba konečně půjdu dál, že se nademnou to pomyslné zamračené nebe rozjasní, že poznám nové lidi, nový životní směr, že začnu postupně budovat mé šťastné, sebevědomé, bláznivé já, které moc dobře ví, co chce. tak třeba!:)
mějte se krásně, E.


do not allow the energy of negative people to affect you

10. července 2016 v 16:31 | E. |  this is who i'm, you're not gonna change that
posledních pár dnů je mi pěkně mizerně, ale kupodivu ne psychicky, i když i to fyzické zdraví se na tom psychickém nějakým způsobem vždycky podepisuje. předminulé úterý jsem byla něco kolem půl hodiny na studeném prudkém dešti, foukalo a já si asi vážně musela vybrat nemoc během léta... no, nejdříve mě jen bolelo v krku, pak to přešlo v nesnesitelný kašel a od té doby kašlu tak, jako kdybych denně vykouřila krabičku cigaret. k tomu mi zaléhají uši, což nesnáším ze všeho nejvíc - je sice pravda, že mi čerstvý vzduch dělá tak nějak dobře, ale když jsem venku třeba celý den, tak mě zase začne bolet hlava a to ani nemusí svítit sluníčko. začátek léta jak se patří, opravdu! snad se z toho brzo dostanu.
teď k tomu příjemnějšímu - ke konci června jsem byla sestrám na rozlučce, což mi opravdu udělalo radost, že jsem tam nakonec mohla a nemusela do práce + jsem udělala FCE! sice jsem chtěla mít Áčko, ale docela dost jsem zkazila writing, takže jsem nakonec ráda za cokoliv, hlavně, že ho mám:)
včera jsem se dozvěděla něco, co mi docela silně pohlo žlučí, zvlášť když vás prostě takhle podrazí vlastní příslušník rodiny, ale jak se říká, rodinu si nevybíráme, jen jsem si myslela, že když někomu z té nejbližší rodiny něco řeknu, že si to nechá pro sebe a že to nevytroubí celému světu, který to vůbec nemusí zajímat. pravděpodobně se budu muset dost držet, aby, až když ten "svět" potkám, nedošlo k něčemu, čeho bych potom litovala.
co se prázdnin týče, mám v plánu pár výletů - rozhodně chci objevit nové lomy ke koupání, kam nechodí moc lidí, protože ty, co jsem měla tak oblíbené, se najednou staly extra populární a člověk se tam v největším horku skoro ani nehne. pak plánuji Šumavu, ať už jen na houby nebo na obhlídku jezer, České Švýcarsko a tak strašně moc ráda bych vycestovala alespoň na jeden den z Česka, třeba do Berlína, když už tu Vídeň mám prošlou skrz na skrz:) každopádně to znáte, plány sice jsou, ale pak je člověk přestane nějak chtít uskutečnit. ale střídavě sedět doma a chodit do práce mě TAK moc nebaví a navíc tak budu už do konce života muset fungovat.

co vy a Vaše letní plány?
mějte se krásně, E.


love yourself

3. července 2016 v 22:47 | E.