Hřensko/České Švýcarsko (Janov, Pravčická brána) diary

17. srpna 2016 v 22:11 | E. |  travel and cultural diary/random
už na jaře jsem věděla, že o prázdninách chci vyjet někam za přírodou a volba pak padla na České Švýcarsko a Šumavu. výlet do Hřenska jsem tedy už absolvovala, Šumava mě čeká zítra.

včera ráno jsme se sbalili a vyjeli s rodinou směr dobrodružství. cesta tam autem trvala něco přes dvě hodiny a kupodivu utekla dost rychle a to fakt dlouhé cestování autem nesnáším. v Hřensku jsme se naobědvali a vyrazili nic-netušící-že-jdeme-někam-do-háje. jasně, samozřejmě že jsme zabloudili a já hned nato začala litovat, že jsem ani trochu nezmapovala terén, jenže jsem si myslela, že když je Hřensko plné turistů dnes a denně, že tam budou mít pořádné a srozumitelné směrovky i pro takové experty jako jsem já... asi chyba no. udělali jsme si tedy procházku lesem do Janova a potom se zpět vrátili po silnici, kde jsme už konečně nabrali správný směr.
cesta k Pravčické bráně byla docela nepohodlná, neustálé stoupání, špatný terén a hlavně i docela horko. k mému nadšení jsem pak zjistila, že když už si to člověk vyšlápne, že vyhlídka se platí a jako pardon 75,- korun jsem za dospělého fakt dávat nechtěla. díky bohu, že vypadám daleko mladší než doopravdy jsem a že pan u pokladny nechtěl vidět žádnej studentskej průkaz a že jsem to měla "jen" za 25,- korun. každopádně to rozladění mě přešlo hned potom, co jsem vystoupala na první ze tří vyhlídek. jedním slovem neuvěřitelná paráda, dechberoucí výhledy, všude lesy, skály a milion lidí kolem nás, což už tak přijemné nebylo, ale i to se přežít dalo, tedy když jsem nutně chtěla fotku bez lidí, tak jsem se doslova musela držet, abych nebouchla, ale nakonec i ty fotky bez lidí jsou na světě (protože pardon, nevím jak vy, ale já jsem doslova alergická na to, když chci fotku bez lidí a oni to za žádnou cenu nejsou schopní pochopit). cesty z kopce nenávidím daleko víc než do kopce, takže jsme celou cestu dolů se sestrou běžely, což místy bylo docela nebezpečný, ale na silnici jsme se nakonec dostaly bez sebemenších problémů a ještě docela rychle - kopenzace za to, že nahoře jsme byly tak dvě hodiny.
mrzí mě, že jsem ten terén den před odjezdem víc nezmapovala, protože jsme stihli jen Pravčickou bránu a to v Českém Švýcarsku jsou další zajímavá místa. chtěla jsem strašně moc do soutěsek, ale tak bohužel... není všem dnům konec ale:) příští rok se tam plánuji vrátit a pravděpodobně se tam i ubytuji, protože bych si vážně ráda prošla úplně všechno, což je pro mě za jeden den nemožné.

byli jste někdy v Hřensku? máte nějaké další tipy, které při další návštěvě Českého Švýcarska rozhodně neminout? příště diary ze Šumavy!



i přesto, že jsme do Janova naplánovanou cestu neměli, jsme si jí užili - šli jsme naprosto nádherným lesem, a jakožto člověk, který miluje stromy a dokáže je fotit hodiny a hodiny, jsem nakonec i za tuhle procházku ráda, i když nám kvůli ní vysílilo a ztratili jsme hodně času, který jsme mohli využít třeba na již zmiňované soutěsky. v Janově byl navíc strašně supr rybníček s lávkou, na kterou jsme se se sestrami samozřejmě hned vrhly.


pak jsme si to namířili zpět na Hřensko, které je od Janova asi 3 kilometry po silnici a pak už šli správným směrem za naším původním cílem - za Pravčickou bránou.


po cestě domů jsme v autě pozorovali snad ten nejkrásnější západ slunce za poslední dobu, kterého byl včera večer plný internet.

 


Komentáře

1 K | Web | 18. srpna 2016 v 11:55 | Reagovat

Tys nekecala, když jsi řekla, že máš fotky stromů. :D :D
Ježiši ale hned na úvod musím říct, že ta úplně poslední fotka mě dostala, strašně moc se mi líbí, fakt nehorázně!! Všechny fotky jsou bomba, ale ta poslední mě fakt odrovnala.
A na Hřensku a v Českém Švýcarsku jsem nikdy nebyla, ale jednou se tam určitě podívám!!
A těším se na další diary! <3

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama