tattoo series: významy mých tetování

21. srpna 2016 v 18:14 | E. |  tattoo series

v životě bych neřekla, že se tohle opravdu rozhodnu sepsat, protože to pro mě jsou dost osobní významy a celkově nemám ráda, když se mě nějaký neznámý člověk ptá na to, jaký význam má pro mě určité tetování. ale řekla jsem si, že když už o tetování jako takovým píšu nějakou sérii článků, tak že je asi blbost vám alespoň z určité části nenastínit to, proč mám já ty své. neříkám, že vám tu vypíšu všechno do sebemenšího detailu, ale minimálně něco se ke každému pokusím napsat.


za své první tetování jsem byla kritizovaná, stále jsem a i budu, je mi to naprosto jasné a jsem s tím smířená. na levé ruce, ano na dost viditelném místě, mám vytetované iniciály TK a je to asi jediné tetování, u něhož se mi krápánek změnil význam. já jsem obrovský zastánce platonických lásek, protože vím, s čím mi ty mé pomohly a za co jsem jim vděčná. vy všichni, kteří mě sledujete už od naprostých začátků moc dobře víte, co dané iniciály znamenají, koho to iniciály jsou a řeknu vám jen to, že toho v žádném případě nelituju, že ho nemám vytetovaného jen proto, že jsem do něj kdysi dávno byla šíleně platonicky zamilovaná, ale hlavně proto, že mi pomohl během špatných chvil, že si ho vážím jako osobnosti a umělce (protože prostě, co všechno udělal na tom novém albu?) a taky proto, že mi to TK připomíná 15.3.2010 a ten moment, jak jsem před samotným Tomem stála, jak se mi díky němu rozklepaly ruce a že zpětně vím, že to všechno udělal naschvál, jelikož na mně muselo být tak strašně vidět, jak moc v háji z něj jsem.


don't give up asi nemusím nějak zvlášť vysvětlovat. jsem člověk, který o sobě dost často pochybuje, dost často si nepřijde dost dobrý, dost často neví, proč vůbec existuje, dost často si nevěří absolutně v ničem. říkat vám, jak moc mi to tetování pomáhá je asi blbost, protože nepomáhá, jen pokaždé, když se na sebe podívám do zrcadla a přečtu si tu malou titěrnou věc pod pravou klíční kostí, tak se tak nějak uklidím a řeknu si, že jo, z nějakého důvodu jsem tohle a tamto udělala, z nějakého důvodu na tomhle světě jsem a že určité věci, ač to tak z počátku nevypadá, neznamenají konec světa.

svou třetí kérku mám na pravém vnitřním předloktí a jedná se o prozatím poslední text, který jsem si kdy nechala vytetovat - I believe that we all fall down sometimes... text ze songu Lost It All. do této chvíle si vzpomínám, jak jsem Lost It All slyšela úplně poprvé. bylo to na tumblr a ten song unikl na internet ještě před tím, než bylo vydáno album Wretched and Divine: The Story of the Wild Ones a ano, vím že tohle bych neměla dělat, že jsem tím v podstatě podpořila pirátství a tak, kdyby si náhodou někdo chtěl rýpnout. v té době uniklo víc songů a já se prostě neudržela a jeden z nich jsem si pustila a byl to právě Lost It All. už na samotném začátku jsem měla husí kůži, pak Andy začal s "I ruled the world" a bylo vystaráno. nedovedete si představit, co semnou ten první poslech udělal. slast, neuvěřitelná.
Andy v jednom videu popisoval, co konkrétně má text songu vyjadřovat a naprosto se trefil do toho, co jsem si o něm myslela já. že je naprosto v pořádku, když se někdy cítíte jako totální vyvrhel, že to tak má každý, že to z vás nedělá špatného člověka, že máte právo na takové dny a že není nikde napsáno, že se takhle budete cítit do svých posledních dnů, že máte pořád šanci na to, abyste se postavili zpátky na nohy, že nebudete klečet do konce svých dnů - ne.

s čtvrtým tetováním přišel první obrázek a jelikož jsem růže chtěla od absolutního počátku, kdy jsem vůbec nad nějakými tetováními začínala přemýšlet, na levém vnitřním předloktí mám vytetovanou kytici růží - dvě z nich jsou plně rozkvetlé, jedna je malinká a poslední je zobrazena jako poupě. tento motiv jsem si navrhovala sama a milionkrát ho překreslovala, upravovala, stále jsem nebyla spokojená s počtem, stále jsem nevěděla, jak ty růže uspořádat, ale nakonec jsem více než spokojená.
mají pro mě víc významů - kromě toho, že mým all time favorite songem je Bed Of Roses od Bon Jovi, tak i toho, že ty růže jsou čtyři a v mé nejbližší rodině jsou čtyři členi, takže každá ta růže představuje buď rodiče nebo sestry. proč to tak je si asi přeberete sami, je to v podstatě jen originálnější způsob vytetovaných jmen a datumů narození blízkých.

páté tetování mám na pravé ruce a je to návrh od jednoho německého autora, kterého sleduju už dlouhou dobu a jeho tvorba se mi tak moc zalíbila, že jsem z počátku ani nevěděla, co si vybrat a o co mu napsat, zda si to můžu nechat vytetovat. nakonec mé oko padlo na abstraktně zobrazený líbající-se pár. v té době, kdy jsem tomu umělci psala, jsem neměla sebemenší tušení, jaký význam bych té kérce dala, neustále jsem si pohrávala s tím, že to bude zobrazovat mou první opravdovou lásku, člověka, na kterého jsem se minulý rok upla neuvěřitelným způsobem a to až takovým, že jsem si díky němu připadala možná i denně méněcenná. každopádně jsem s tím významem celou dobu nebyla úplně ztotožněná a pořád jsem tak nějak tápala, jestli ten pár opravdu chci.
za pár měsíců se stalo něco, co mě absolutně utvrdilo v tom, že si ten pár nechám vytetovat. ne jenom, že mi tu dotyčnou osobu bude to tetování napořád připomínat, ale taky mi má pokaždé, když se nedejbože znovu dostanu do situace, v jaké jsem ještě nedávno byla, zapnout kontrolku, že tohle nechci, že tohle není správně a že já mám být u sebe na prvním místě - vždycky, nehledě na to, jak moc toho člověka mám ráda a jak moc mi na něm záleží.

zatím poslední malůvka, se kterou se teprve seznamujeme, zobrazuje mého nejoblíbenějšího autora. spisovatele, génia, který napsal příběhy, které mi pokaždé berou dech a to i když je znám skoro nazpaměť. Edgar Allan Poe a opět návrh, o který jsem si psala jednomu autorovi z Francie. moje prvotní myšlenka byla taková, že nechci úplně prvoplánový portét Edgara, ale že ho chci něčím jiný, zvláštní a tahle kresba všechny mé představy splňovala na milion procent.
není ještě úplně hotový, rozhodně k němu chci vytetovat ještě jeho podpis, možná něco, co bude připomínat Zrádné srdce, ale to jsou spíš plány a kdo ví, třeba na ně opět nikdy nedojde a mně se to zalíbí víc tak, jak to je, každopádně podpis bude!



když bych měla svá tetování nějak celkově specifikovat a nebo zkonkrétnit to, co je můj cíl, tak rozhodně chci oba rukávy a to tak, že levá ruka bude plná věcí, které miluju, které mi dodávají sílu a věcí, které mi připomínají hezké vzpomínky na nezapomenutelné okamžiky. pravá ruka bude tedy naprostý opak té levé - bude plná věcí, které mi mají pomoct se dostat ze špatných chvil a i věcí, které mi ty špatné chvíle mají připomínat, protože prostě jsou součástí mého života a já s nimi musím žít. tak asi takhle:) co bude následovat po rukávech je zatím ve hvězdách, ale nemyslím si, že bych po rukávech řekla, že nadobro končím.
 


Komentáře

1 caty. | Web | 22. srpna 2016 v 20:38 | Reagovat

jsem moc ráda že jsi to napsala! :) vždycky jsem byla zvědavá, co tvá tetování skrývají.
a rukávovej cíl se mi moc líbí :)). já se k tetování stále dá se říct odhodlávám...chci ho, to jo. ale co a kde a jak ..jednou se snad rozhodnu.
rukáv by se mi totiž líbil taky.
jsem zvědavá na tvoje další tetovací nápady.
u tak zajímavýho člověka jako jsi ty se vždy ráda inspiruju :).
a jinak nejvíc se mi líbí asi .. no. musím říct růže :).

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama