the only thing standing between you and your goal is the bullshit story you keep telling yourself as to why you can’t achieve it

1. září 2016 v 0:20 | E. |  this is who i'm, you're not gonna change that
články ke konci léta píšu tak nerada, protože vždycky se tak celkově týkají prázdnin a toho, co jsem prožila a vždycky akorát smutním, že je všechno u konce. každopádně letos prázdniny za moc nestály, sice jsem na pár výletech byla, něco zažila, ale celkově to byla spíš nuda. jedno obrovské plus je, že jsem si konečně našla stálou práci a že od minulého týdne tedy pracuji na plný úvazek, což je moc fajn:), vzhledem k tomu, že jsem už od června psala e-maily a chodila na nejrůznější pohovory, bezúspěšně, praxe nutná minimálně tři roky a tak. je sice pravda, že mi dávají dvanácti hodinové směny zabrat, respektivě nejvíc to odnášejí nohy, ale snad to je jen o zvyku.
Šumava, České Švýcarsko a Asking Alexandria (článek už je skoro ready!) - asi takhle bych shrnula letošní prázdniny. naštěstí nebyly tak horké, jako ty minulé a já tak mohla v noci spát a nebudila jsem se díky příšernému horku. co mě opravdu mrzí je, že mi nevyšly plány na mé dvacáté narozeniny, které jsem oslavila minulou sobotu. v podstatě to všechno šlo do háje ze dne na den, takže nebyl ani čas vymyslet náhradní plán a já tak byla s dortem a balónkama sama doma u filmů. alespoň se učím trávit čas sama se sebou, ale i tak to byla podpásovka, a podobné fakt ráda nemám.
ani nevím, co očekávám od konce roku. snad jen to, že všechno půjde tak, jak nejlépe to půjde. že konečně zapomenu, že se konečně přehoupnu přes určitou kapitolu, protože jsem stále v té fázi, že se z ní dostávám. doufám, že budu šťastná, což se mi v poslední době taky vůbec nedaří, pořád ve všem hledám mouchy, které v něčem ani nejsou, pořád si nejsem jistá sama sebou, pořád se určitých věcí bojím a mám z nich obrovský respekt, pořád se nějak nemůžu odrazit od pomyslné překážky. proč sakra? prý stačí věřit, jenomže jak má člověk začít věřit, to je běh ještě na dost dlouho trať a já s tím vším tak nějak pořád prohrávám...
no nic, pokud dneska razíte po prázdninách do školy, tak přeju hodně štěstí, pokud prázdniny ještě stále máte, tak vám docela závidím a pokud se chystáte, stejně jako já do práce, tak pevné nervy!

mějte se hezky a zase někdy,
E.


předpremiérka Suicide Squad s Verčou!

 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama