Duben 2017

jarní Petřín

6. dubna 2017 v 1:36 | E.
konečně jsem se dočkala a teploty začaly růst k jarním, někdy až skoro letním, číslům. od pátku mám trochu delší volno a právě zrovna v pátek bylo tak nádherně, že jsem nemohla zůstat sedět doma. se sestrou jsme se domluvily, že vyrazíme do Prahy a to převážně za účelem první letošní zmrzliny.
ten, kdo mě zná, určitě ví, že miluju zmrzlinu Angelato, takže jsme zamířily na Újezd, vystály si menší frontu a pak si šly naše první letošní zmrzlinový dvě porce užít na Petřín. chvilku jsme poseděly, kochaly se výhledem na Prahu a hlavně jsme plánovaly, kam půjdeme dál. nakonec jsme se rozhodly, že ještě obhlídneme Petřín a že půjdeme výš. díky bohu za to! objevily jsme naprosto skvostné místo, kde vůbec nikdo nebyl a na těch pár metrech čtverečních byly všude nádherně rozkvetlé stromy. asi Vám ani nedokážu vůbec popsat tu neuvěřitelnou atmosféru, to bylo totiž jak vystřižené z nějaké pohádky :) hlavně já už v lednu, kdy jsem si kupovala zrcadlovku, snila o tom, že na jaře objevím nějaké podobné místo a pořádně se na něm fotograficky vyřádím. taky se tak stalo a těch fotek je opravdu nespočetně moc, takže jsem se rozhodla, že s nimi udělám samostatný článek, to místo si to totiž i zaslouží.

takže! pokud budete mít čas, chuť a bude krásně, zvažte návštěvu Petřína a třeba se Vám mezi těma zamilovanýma párama též poštěstí a vy najdete podobnou nádheru.

mějte se krásně, E.


get your shit together

1. dubna 2017 v 1:06 | E. |  this is who i'm, you're not gonna change that
poslední březen a blog bez článku (ok, do půlnoci to už nestíhám, ale budeme brát, že je pořád poslední březen)? no to ne! tak strašně moc bych sem chtěla psát víc, ale buď jsem naprosto vyřízená a nebo bohužel nemám náladu, myšlenky, fotky, optimismus a chuť.
březen byl takový "dá se to" měsíc. nic moc se nestalo, nic moc jsem nepodnikla a málo věcí mi dělalo radost, i když se teď snažím najít něco pozitivního v každodenních záležitostech, chválit se, být na sebe hodná a zbytečně si nepodkopávat nohy. nojo, moje cesta za tou self love je momentálně na tak trochu zamrzlém bodě, ale ono se to zase začne hýbat, musím v to věřit. ale!!! je tu jaro, teplo, míň oblečení, sluneční paprsky po ránu!! konečně. jo, píšu to jako kdyby zima trvala dva roky... každopádně se už teď netěším na to, až si zase řeknu winter is here (Game of Thrones je samozřejmě výjimka), holt zima pro mě není.
mám za sebou dvě nová tetování, teď mě čekají dva koncerty, v dubnu letím na služební cestu do Dánska a s někým chystáme něco většího ve spolupráci s šicím strojem a hlavně zatraceně pevnou vůlí, snad to vyjde - musí, musí, musí!! :) jinak jsou mé myšlenkové pochody už tak trochu u moře, ve Španělsku, někde s ledovou kávou a výbornou zmrzlinou. to dělá to sluníčko.
z března mám nespočet fotek. fotím dost často, a věřte, že mě to samotnou překvapuje. i přesto, že toho na focení moc není, nějak se mi to tu střádá čím dál tím víc. ze začátku měsíce jsem byla se sestrou v Praze, kam jsme jely se úmyslně ztratit, což se nám samozřejmě že nepovedlo, protože jsme nakonec skončily v DOXu, ale nějaké ty turistmy nezaplněné uličky jsme přeci jenom vyfotily.

myslím, že se Vám brzo ozvu alespoň s tím počinem, který vzejde ze spolupráce s šicím strojem, s nějakým menším inforádoby článkem. nechápu, že se už vlastně podruhé budu moct někde prezentovat a to jsem v den splněné maturitní zkoušky říkala, že šití u mě skončilo - haha :)

mějte se krásně, E.