03.04.2017 Tokio Hotel

3. září 2017 v 13:22 | E. |  that feeling you get when they come on stage

v září minulý rok to šlo ven, teprve rok na to se dokopávám k tomu, abych o tom dni napsala článek... ale zase je to lepší, než se k tomu nedokopat vůbec :) zkreslené vzpomínky to už sice jsou, ale pořád mám ten koncert v živé paměti.
čekali jsme na to dlouho a já se ještě dnes fackuju za to, že sem původně jít ani nechtěla. naštěstí jsem se týden před koncertem dokopala k tomu, abych si ten lístek koupila a vzala v práci volno. myslím, že bych si asi neodpustila, kdybych ve finále vážně nešla. ano, jejich hudba už mě nezasahuje tolik, jako dřív, ale pořád to budou čtyři kluci, kteří mě vychovali a v podstatě zformovali člověka, kterým teď jsem.
3. dubna sem se probudila do deštivýho a šedivýho dne. pamatuju si, že sem říkala, že kluci tu zimu v Praze snad přitahujou. 15.3.2010 byla šílená zima, 3.4.2017 to sice tak strašný nebylo, ale nějakej ten den po nekonečném čekání před halou, mě v krku bolelo.

čekání jsem primárně trávila s Verčou, chvilkami i s Teri, a musím říct, že to, jak jsme stály před SaSaZu na kost promočené, je jedna z mých snad úplně nejoblíbenějších koncertních vzpomínek. a vykašleme se na PŘÍŠERNOU organizaci ze strany agentury Pandora a ještě PŘÍŠERNĚJŠÍ security agenturu. nebudu si tu kazit článek něčím, co za to ani nestojí.... díky bohu, že SaSaZu rušej. bleh.

tohle byl asi zatím nejvíc uvolněnej TH koncert, na kterém sem byla. už z počátku nám bylo jasný, že se opravdu nebudeme cpát nikam dopředu (vzhledem k tomu, že to mělo bejt i rozdělený na sektory) a s každým se tam hádat, kopat do sebe, tahat se za vlasy a podobně. stály jsme vzadu u zvukaře, viděly jsme úplně všechno a naprosto perfektně, zatancovaly si, zazpívaly si a myslím, že si i Verča ten koncert opravdu užila. a o tom to celé je, kluci dokážou stále navodit tu atmosféru, kterou sem z nich cítila před sedmi lety. nemusím je už tak strašně moc milovat, ale jsou moje dětství, moje dospívání a vděčím jim za tolik věcí. a ano, je to tak šíleně úsměvný, takhle to napsat, ale ona to pravda doopravdy je :)
člověku je najednou úplně jedno, že ze začátku Love Who Loves You Back nemohl ani slyšet. jakmile začnou první tóny, tak to zpívá kompletně s celým davem. nemluvím o The Heart Get No Sleep, Darkside Of The Sun a naší oblíbenou předvětu "thank you so much for coming out at our show tonight!", která k Darkside prostě patří a patřit vždycky bude, acustický Black BLACK BLACK?!?!, nejvíc skvělou Girl Got a Gun nebo třeba o legendární Durch den Monsun :)

zajímavý je, a měla sem to takhle i s Kings Of Suburbia po koncertě ve Vídni, že sem si po koncertě Dream Machine opravdu zamilovala.

z koncertu, který měl být víceméně jen vzpomínkový, se tedy opět vyklubala láska a musím jen doufat, že se na nějaký ještě někdy dostanu.


 


Komentáře

1 Veronika | Web | 17. září 2017 v 12:42 | Reagovat

anoo, Verca si ten koncert zatracene moc uzila! <3

a to si pis, ze se jeste dostanes na nejaky karel-koncert. kdyz nevisel ted podzim, tak pristi turne jdes, at se ti bude chtit nebo ne (jak te znam, tak nebude a budu te prekecavat nekolik mesicu :D)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama