if you love me, there's nothing else I need

16. prosince 2017 v 1:01 | E. |  this is who i'm, you're not gonna change that
jak se mám? jak se mi daří? co dělám? tolikrát jsem sem něco chtěla napsat, dát o sobě vědět, z něčeho se vypsat nebo si zavzpomínat, jaké bylo například léto. jenže od té doby, co bydlím v Praze a domů se dostávám cca čtyřikrát-pětkrát do měsíce, na to zkrátka nezbývá čas a stále jsem se nedokopala k tomu, abych si koupila notebook.... vždycky si totiž řeknu, že ho vlastně ani trochu nepotřebuju.
mám se skvěle. pokud se v tomto roce měla povést jedna jediná věc, tak se povedla a rovnou ta úplně nej nej nejdůležitější - v životě bych nevěřila tomu, že potom, kolikrát jsem se spálila, se vážně najde někdo, kdo mě bude mít rád, kdo mi to bude dávat jasně najevo, kdo mi to bude neustále opakovat, dokazovat, kdo se na mě bude dívat "láskyplnýma" očima. a být s takovou osobou dnes a denně je něco tak neuvěřitelně krásnýho a naplňujícího. vážně jsem si nikdy nemyslela, že něco takového čeká i na mě, že takového člověka potkám, že mě chytne a nepustí, že mi otevře oči a naučí mě milovat samu sebe, že se snaží mi ukázat to, co v sobě mám, přesvědčit mě o tom, že jsem zajímavá, kreativní, cílevědomá osoba. ten chlap je jedním slovem něco neuvěřitelného a nechápu, neumím si vysvětlit, že mi někdo tam nahoře dovolil, abych ho potkala.

jsem šťastná

haha, čekali byste, že tohle někdy napíšu?

od léta, kdy jsem něco naposledy sepsala, se toho stalo celkem dost. ne tedy nic moc zásadního, člověk pořád chodí do práce, vypořádává se s každodenním životem, řeší zbytečné věci, nervuje a stresuje se, i když ví, že to je absolutně zbytečný a tak. znáte to. každopádně se vždycky snažím i na těch nejhorších situacích hledat něco maličkého, až někdy skoro neviditelného, co by mi udělalo radost.
tak nějak napůl jsem se odstěhovala do Prahy, zvládla svůj první foto-pass, začala malovat, upekla svůj první dort, "visela" sem v jedné galerii, byla jsem vůbec poprvé volit, naplánovala jsem svůj premiérový foto projekt, u kterého mi zbývá najít jen vhodné místo, s bílou zdí, kde bych ho mohla začít realizovat a snad brzo vtrhne do světa :) i když to nebude nic světového, já z toho mám radost.
Vánoce zatím nijak nevnímám. možná je to tím, že jsem neustále v práci, možná je to tím, že za okny nevidím zatím žádnou zimu - a vsadím se o cokoliv, že po novém roce zase napadne hromada sněhu. co ale fakt ani trochu nepobírám je to, kam se tenhle rok poděl.... jako kdyby byl Silvestr včera.
jak to máte vy? už máte ozdobeno, napečeno, nakoupeno a těšíte se, až si hodíte nožky ve vánočních ponožkách na stoleček a zapnete pohádky? já se nemůžu dočkat, až o půlnoci z třiadvacátého na čtyřiadvacátého zapnu Vánoční koledu! každoroční tradice <3

mějte se nádherně a snad zase brzy "napísmenkovanou", E.


Nový Svět, Spižírna a Eli
Rock for People byl hell, ale objevila jsem Kraftkluuuub (koncert roku? KONCERT ROKU!) a užívala si němčinu, když všichni ostatní byli na Evanescence
tohle mi mělo vydržet po celej festival a já hned první den ztratím gumičku a nemám samozřejmě náhradní....
Kraftklub jsem mimojiné "ukecala" i do rádia a nechala se v polovině srpna opět pokérovat :)
nejlepší kamarádka a její "koupila jsem ti mafín, ale s láskou" a přednarozeninový piknik <3
jo! mezi všema kráskama jsem tam byla taky
Kintera
moje největší a jediná Star Wars láska a vyděšení lidi v metru neměli chybu
láska
jedeme na MARS s Verčou <3
v životě jsem nebyla na koncertě, kde by mě tak příšerně srali lidi kolem, ale zároveň neuvěřitelně bavil interpret na stagi a že bych byla kvůli němu schopna překousnout i třináctileté fanynky The Vampire Diaries, který nejsou schopny pobrat to, že před nimi nestojí Enzo Lorenzo dokonalej supr čupr upír, nýbrž někdo daleko lepší a to Michael Malarkey - neuvěřitelně charismatickej chlap, kterej kdyby mi řekl, ať skočím z dvanáctého patra, tak to snad fakt udělám
neúnavnej komik, herec, muzikant, sympaťák, všestrannej ukecanej chlap (fakt všemi všemi, úplně všemi směry)

 


Komentáře

1 Veronika | Web | 23. prosince 2017 v 12:13 | Reagovat

"už máte ozdobeno, napečeno, nakoupeno a těšíte se, až si hodíte nožky ve vánočních ponožkách na stoleček a zapnete pohádky? "

23.12. a hlasim ze:
ozdobeno - bylo, nez se stromek skocila kocka a bylo zase odzdobeno :D
napeceno - ani nahodou
nakoupeno - ne a dost pravdepodobne ani nebude, protoze chytam social anxiety jen pri pomysleni na to preplnene tesco :D
ALE mam vanocni povleceni (ok, neni vanocni, ale je nove), pyzamo i ponozky, takze jsem ready se cely vikend valet u pohadek a spat aspon 15hodin, protoze si to zatracene zaslouzim! :D

tak krasne (a hlavne KLIDNE:D) vanoce, editko! <3

2 K | Web | 26. prosince 2017 v 12:14 | Reagovat

Eddie, to se tak hrozně krásně čte. Jsem tak strašně moc ráda, že jsi šťastná, ani nevíš jak moc. Pamatuju si ty trable moc dobře a opravdu si zasloužíš to, co teď máš. <3
Držím ti palce do budoucna se všemi tvými projekty, ať se ti všechno daří.
Fotky jsou jako vždy parádní, ty jsi čímdál krásnější a krásnější a ten tvůj chlap má taky sakra štěstí, že tě potkal!
Doufám, že sis užila Vánoce, těším se na další článek! <3

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama